Pojeďte s námi na ples! Bude už podruhé a bude pohanský.

Tento rok jsme udělali experiment. Pohanský experiment. Uspořádali jsme pohanský ples. A byli jsme strašně šťastní, že se to účastníkům líbilo.

Vynikající nápad s výborným provedením na dobrém místě s vynikající obsluhou a přenádherným okolím. Jak strašně se mi na akci nechtělo, tak ještě víc se mi nechtělo zpátky. Předpokládám, že o akcích na chatě Agáthě uslyšíme ještě mnohé, protože touto akcí se vepsala do srdce nejednomu pohanovi.

Ptali jsme se účastníků co pro další ročník zlepšit … a zlepšili jsme to. A nyní už nezbývá než vás pozvat na 2. ročník pohanského plesu. Přijeďte 7. – 9. února, bude to úžasné jako loni!

Více o plesu najdete na stránce pohanskému plesu věnované. Nebo se můžete rovnou přihlásit.

Partnery pro letošní ročník jsou:

• Česká pohanská společnost
• Moravské pohanstvo
• Mezinárodní Pohanská Federace

Samain v Nižboru

Samhain v Nižboru

Po celé České republice se jistě koná spousta oslav ve znamení keltského konce roku – Samhainu. V čem je tedy svátek zrovna v Nižboru tak výjimečný? Nemůže se sice chlubit ohromující návštěvností, nepřeberným množstvím stánků nebo třeba předlouhým programem, ale přesto je důvodů, proč jet zrovna do středních Čech, nemálo.

Číst více

Za českými menhiry I.: Klobuky, Hřivčice a Slavětín

Wikipedie praví, že slovo menhir pochází z bretonského „men“ – kámen a „hir“ – dlouhý. Z tohoto etymologického rozboru dostaneme celkem jasnou představu o tom, co to menhir vlastně je. Víme, že se jedná o mohutné (ve většině případů) kamenné bloky svisle zasazené do země – neznámo kdy a neznámo kým. Archeologickými metodami není možné určit jejich stáří, a tudíž ani nevíme, k jaké kultuře je přiřadit, a jejich význam dosud nebyl rozluštěn. Teorií je několik – kameny mohly označovat místa s anomáliemi magnetického pole, mohly sloužit jako meze, milníky nebo třeba připomínat tragickou událost či stát na místě hrobu. Některé z těchto teorií však narušuje fakt, že kameny nejsou opracované ani označené, což naopak podporuje názor, že je nevztyčili lidé.

A proč se o menhiry vůbec zajímat z pohanského hlediska? Nevíme sice, za které konkrétní kultury byly vztyčeny, avšak je více než pravděpodobné, že jejich poloha souvisí s keltským astronomickým kalendářem. Na českém území se vzorce kamenů s kalendářem shodují, ačkoli některé chybí – je možné, že v minulosti jich u nás stálo mnohem víc. O tomto tématu se dále rozepisuje Daniel Dočekal na stránkách pooh.cz, z jehož článků v tom následujícím také čerpám. Na druhou stranu, Vladimír Procházka v dokumentu (jinak neoznačeném a bez zdrojů) na stránkách obce Klobuky tvrdí, že spojování menhirů s Kelty je pouhá romantická představa amatérských badatelů a připisuje jejich vztyčování neznámé kultuře, která obývala naše území ve 3. stol. před naším letopočtem.

Číst více

Prague Pagan Pride 2013

Prague Pagan Pride 2013

Prague Pagan Pride je frančíza původně americká akce, která sloužila k potlačení diskriminace a předsudků na základě pohanské víry. Základním Posláním Pagan Pride je podporovat hrdost a  pohanskou identitu prostřednictvím vzděláváním laické veřejnosti, aktivismu a charity pro zvolený subjekt. Každá akce Pagan Pride má často 3 neoddělitelné součásti. Veřejný rituál, charitativní podpora ve formě jídla pro potravinovou banku a tisková zpráva potažmo práce s veřejnými médii. Krom poslední části je toto plně pokryto i v České republice. Pražský Pagan Pride pomáhá Záchranné stanici pro ohrožené živočichy ve Vlašimi. Jako vstupenka na akci tedy slouží příspěvky ve formě kvalitního krmiva a dalších potřeb pro zachráněná zvířata. (pokud chce potřebným zvířatům ve Vlašimi pomoct a na Pagan Pride jste nebyl, stále máte tu možnost. Přečtěte si o možnostech pomoci přímo na jejich stránkách.).

Číst více

Sláva Damh the Barda u nás je také příběh o tom, jak “pirátství” hudbě pomáhá

Koncert Damh the Barda 2013

Letos v září se k nám opět vrací Damh the Bard se svým věhlasným koncertem. Podruhé koncert u nás organizuje ČPS  a na ten vás srdečně zveme. A myslím, že je nyní ten správný okamžik, kdy je třeba si o hudbě Damh the Barda popovídat se současným předsedou ČPS Jakubem Achrerem, který je známý i pod přezdívkou Zahrada.

Pokud mne paměť neklame, byl jsi první, kdo přinesl hudbu Damh the Barda mezi české pohany. Je to tak? Nebo to byl někdo jiný? Jak jsi se Damhově hudbě dostal a jaký byl tvůj první pocit z ní? Vybavuješ si, která píseň/písně/album to bylo?

Ta otázka mi připomíná historku, kterou Dave rád vypráví, o tom, jak někdy kolem roku 2006-2007 potkal v Anglii Eurika (zakladatel Č.P.S. a bývalý národní koordinátor PFI) a ten mu říkal, že v Čechách zná jeho hudbu spousta lidí. Daveovi to přišlo divné, protože do ČR prodal všeho všudy jedno CD! A ačkoliv by bylo hezké, kdyby pointou příběhu bylo, že právě to jedno prodané CD způsobilo takový zájem, pravda je jiná.

V roce 2003 se ke mně díky výcviku ve Vídni dostala vypálená kopie cédéčka  Herne’s Apprentice. Ačkoliv to z dnešního pohledu působí absurdně, deset roků nazpátek byla taková věc v českých poměrech považována za nesehnatelnou vzácnost. Takže ta kopie se šířila dál a najednou těch cédéček bylo všude plno, jak si to lidi začali kopírovat mezi sebou. Někdy další rok jsem se naučil na kytaru píseň Lughnasadh, čímž ta písnička mezi lidmi asi taky trochu zlidověla, ale to nevím jistě, jestli je až tak podstatné. Nejspíš ne. Dodnes je to každopádně moje nejoblíbenější píseň. Odkazuje na mýtus Boha a Bohyně, oslavuje svátek oběti, který mě vždycky velmi zasahoval a inspiroval. Je melodická, svižná, chytlavá, trochu hořkosladká, jak to mám rád.

Číst více

Lugnasadh v Nasavrcích – svátek nebo festival?

Lughnasad (Lugnasad, Lunasad) je v cyklu keltského roku jedním ze čtyř nejdůležitějších svátků. Slaví se vprostřed léta, v předvečer 1. srpna, a jeho hlavními znaky jsou slunce, oheň a z toho plynoucí počátek žní. Už z etymologie názvu je patrné, že je zasvěcen bohu Lugovi – patronu slunce a světla. Ten podle legendy ustanovil svátek Lughnasad pro svou nevlastní matku Tailtiu, která zemřela vyčerpáním při zúrodňování irských polí.

Podle některých pramenů trvaly oslavy Lughnasadu v keltském Irsku až 28 dní a jejich součástí byl kromě obětování býka i velký trh, koňské dostihy nebo náboženské obřady. V Nasavrkách v Pardubickém kraji se bohužel tak dlouho neslavilo, letošní – již sedmý – ročník Lughnasadu trval pouhé dva dny. To, ani absence koňských dostihů či obětování dobytka, však nezabránilo tomu, aby si člověk dokázal užít letní svátek v patřičně pohanském stylu.

Číst více

Keltové na Šumavě: Slunečná a Obří hrad

Obří hrad. Nejvýše položené keltské (či snad předkeltské) oppidum na českém území.

Je všeobecně známo, že Keltové na našem území zakládali opevněná hradiště – oppida. V Čechách se jich zachovalo celkem šest. Jedno z nich – Třísov v okrese Český Krumlov – nám dokazuje, že Keltové obývali i předhůří Šumavy. Jejich osídlení zde bývá spojováno se získáváním zlata ze zlatonosných vodních toků, to však není dokázáno. Co je však téměř jisté, je, že Keltové věděli o hradišti (ne oppidu) Obří hrad.

Číst více

Spirituální účinky pití čaje

Ačkoliv snad čaj nebo jeho konzumace není primárně pohanské téma, spousta pohanů se potkává a seznamuje v českých čajovnách, což je celosvětový fenomén. Snad proto i pohané ocení odborný vhled do spirituality pití čaje ze strany skvělé pražské čajovny Duhovka. Tato čajovna má i naše doporučení, protože ji vedou pohané a kvalita služeb i čajů, vodních dýmek a dalšího zboží je nevídaná. I Stezky pohanství tam pořádají své akce. Tak hurá du Duhovky!

Cody

Cesta je cíl.

Pití čaje není blahodárné jen pro naše tělo, ale i pro našeho ducha. Zní to možná jako jedno z esoterních klišé, ale je to tak. Nicméně zatímco účinky pití čaje na lidský organismus jsou vědecky zkoumány, píší se o nich studie, knihy a články, popisy duchovních účinků čaje nejsou příliš známé.

Pití čaje působí na naše myšlenky a ovlivňuje náš způsob vnímání světa. Čaj povznáší mysl i ducha, prohlubuje myšlenky, je vhodný k meditacím a přináší inspiraci. Osoby konzumující čaj mají sklony propadat dennímu snění. Německý spisovatel Ernst Jünger hovoří o čaji jako o mírném fantastiku či psychedeliku, zatímco naopak kávu řadí k energetikům. S tímto tvrzením souhlasil i objevitel LSD Dr. Albert Hoffman. Čaj byl pro tyto své vlastnosti považován za velmi vhodnou obětinu.

Číst více

Sebezasvěcení v současném pohanství a západní esoterické tradici – díl 4

Představované rituály nám poskytují dobrý příklad rozdílů mezi rituální praxí v pohanství a magii obecně. Adamovo zasvěcení ve své jednoduchosti, spontánnosti, naslouchání a rozmlouvání s Matkou Zemí, přírodou a jejími duchy jasně ukazuje celkovou povahu současných pohanství, zatímco Bedřichova iniciace ve své komplexnosti a důkladné přípravě ukazuje vysoce ceremoniální povahu magické praxe. Jak ale můžeme vidět, představované rituály, ač značně odlišné, jsou zároveň velmi podobné. Náboženský prožitek Adama i Bedřicha, dopad, který na ně tyto rituály měly, a následky těchto rituálů pro ně byly mnohdy téměř totožné. Číst více

Sebezasvěcení v současném pohanství a západní esoterické tradici – díl 3

Bedřichův rituál

Příprava:

Jak bylo zmíněno výše, Bedřichův rituál nebyl zcela solitární, byl proveden ve dvojici s jeho kamarádem, kolegou magikem, se kterým v té době hodně praktikoval. Rituálu, který pro tento účel vytvořili, předcházela (a Bedřich řekl, že něco takového neudělal nikdy předtím ani potom) náročná příprava – pravidelná večerní četba z Egyptské knihy mrtvých a Crowleyho Liber al vel Legis (Kniha zákona), pravidelné meditace a týdenní půst, kdy pili pouze vodu a jedli jen trochu zeleniny a ovoce. Poslední tři dny nejedli vůbec. Rituálu samotnému přímo předcházely meditace a rozhovory o účelu rituálu a důvodech k jeho provedení. Rituál se konal v noci (načasování bylo zvoleno podle „základních astrologických korespondencí“), v chráněné oblasti Českého ráje, na konkrétním místě, které je, podle Bedřicha, velmi silné a je dobře známo místním trempům a je jimi jistým způsobem uctíváno.

Číst více