20

Čvn

Recenze: Vyzj – Pří­chod Zeleného (2013, demo)

Pří­chod Zeleného (2013, demo)

Přebal – Pří­chod Zeleného (2013, demo)

V České republice není příliš původní pohanské hudby a troufám si odhadnout, že čistě instrumentální původní autorské album z rukou valašského pohana je zde jediné. 14. ledna 2013 jsme si mohli poprvé poslechnout tento pohanský skvost. Album rozhodně nelze označit jako uspěchané, protože první singl z tohoto alba byl vypuštěn v roce 2011. Jedná se o sólový projekt Tomáše „Shevczy“ Ševčíka, kterého znáte možná jako zakladatele největšího metalového fóra Orbis Metalum. A ano, pokud se ptáte, album má rozhodně nezaměnitelný metalový nádech vyrostlý na pohanských kořenech. Sám Shevcza o projektu říká, že je to atmosférický folk metal.

Pohanům asi není třeba postavu Zeleného může, Greenmana, příliš představovat, ale i tak se podívejme, co o něm Tomáš na svém webu píše:

Zelený muž – postava, jež je po celou his­torii zahalena rouškou tajem­ství. Původně vyobrazení arche­typu pohan­ského Rohatého boha, dnes výz­doba posvát­ných křesťan­ských kat­e­drál a jiných majestát­ních staveb. Po celé Evropě je jich už jenom pár stovek. Jeho sym­bo­l­ika je mno­hem starší a hlubší, než kteráko­liv jiná zdobící architek­turu –  a to včetně Ježíše Krista na kříži. Přesto se o něm téměř neví a je považován pouze za jak­ousi „deko­raci“.

Zelení mužové jsou s námi od nepaměti. Jsou jakýmsi vyobrazením arche­typu pras­tarého Rohatého boha, inter­pre­tu­jící mužský prin­cip a spo­jení s přírodou. Pod pojem „Rohatý bůh“ patří řada božstev našich pohan­ských předků. V průběhu tisí­ciletí tento arche­typ doprovázel mnohé kul­tury a vzal na sebe něko­lik podob. U Keltů je to Cer­nun­nos, bůh živ­ota a smrti vyobra­zován s jeleními parohy, u Řeků jeho roli zastává Pan, bůh lesů, stád a pastýřů, a Římané měli jeho podobu v bohu jménem Faun. Lze nalézt také další spo­ji­tosti, napřík­lad s hin­dui­stickým Šivou, sev­er­ským Ódinem, egypt­ským Osirisem či slo­van­ským Vele­sem a Leši­jem. Není však spo­jován pouze s božstvy. Podle něk­terých zdrojů sou­visí s mytologií Zeleného muže také postavy Derg Corra, Green George, Jack in the green, John Bar­l­ey­corn, Robin Good­fel­low, Puk (postava ze Shake­spearovské hry „Sen noci sva­to­ján­ské“), Zelený rytíř (postava z Artušovské družiny — Gawain) a taky Robin Hood. Nepochybně lze jeho roli spo­jit taky s Krakonošem.

Na zák­ladě dos­tup­ných dok­ladů lze ale s jis­to­tou říci, že Zelený muž značí spo­jení s přírodou, je vyobrazením nikdy nekončícího cyklu zrození, živ­ota a smrti. Přináší smrt, ale i život. Nutno podot­knout, že před­křesťan­ské kul­tury měly na smrt úplně jiný pohled, než jak na ní nahlíží dnešní společnost. Konec vždy zna­me­nal nový začátek. Ste­jně jako večer slunce zapadne, ráno zase vyjde, ste­jně jako na podzim opadá listí a na jaře naroste nové a příroda začne plodit nanovo. Tyto přirozené cykly jsou velmi blízce spjaté se Zeleným mužem. Je tedy jakýmsi sym­bolem obrození, znovuzrození a nového počátku, připomínka nikdy nekončícího cyklu. Jeho tvář obrůstá dubové listí, jež značí sílu, moudrost a ochranu. Dub byl mj. pro naše předky jeden z nej­posvát­nějších stromů. (celý článek na Vyzj.cz)

Z archetypu „Greenmana“ proto cítíme posvátnou úctu, respekt a snad i pokoru. Proto hudební album, které ho má názvu, nemůžeme opomenout a jeho recenzi přinášíme i těm, kteří ho zatím neslyšeli.

 „Ze všech možných mužských forem Božstva exis­tuje jedno, které je starší než zeměděl­ství, a to o mnoho tisíc let. Přežil s ním v har­monii, nikdy nepo­ražen, navz­dory mno­hým monotei­stickým pokusům jej zlikvi­dovat. To je Rohatý Bůh přírody.“
– Stew­art a Janet Farrarovi

Temná noci

Už první skladba dává za pravdu svému žánru a v počátečních tónech při zavřených očích je možné vidět rohatého boha, jak povstává z temnot a jeho kroky duní těžkou zmrzlou zemí. Poté, co se do sugestivního klavíru po necelých 2 minutách přidává i elektrická kytara, najednou cítíte celou váhu Zeleného a jeho kroky spjaté s naší krajinou.

Jeho příchod

Pokud první skladbě dominovaly tóny klavíru a povstání rohatého boha z temnot, druhá skladba na nás nastoupí bicími i elektrikou hned od začátku. Velkým překvapení je i typický lidový zvuk brumle (též grumle), který do metalového aranžmá sedí nečekaně dobře a dodává úžasnou lidovou atmosféru. Kytarové riffy dávají tušit mnohem temnější atmosféru, která nás neopustí celou píseň. Krátké sólo uprostřed do ticha ostatních nástrojů a velmi rychlý nástup nás ubezpečí, že monotematičnosti jsme dali vale. Flétna ke konci mi však do hluku elektrických nástrojů a bicích nesedla. Připomíná mi to melodický zpěv krásné dívky na fotbalovém zápase. Jinými slovy, melodičtější flétny se mi jeví nekonzistentní s „rámusem“ kytary a bicích a pocit souladu je pryč.

Žalozpěv

První opravdu pomalá skladba, které dominuje doprovodná elektrická kytara a minimalistické klavírní motivy. Dokáži si představit, že bych ji přiřadil Lugnasadhovému období, kdy se rohatý bůh obětuje pro svou zem, pro svou bohyni i pro svou krev. Slovy mainstreamové populace, je to ploužák, které dívky a ženy mohou ocenit, i když jim folk metal vyloženě nevoní. Bohužel na mne působí monotematicky, motivy se minimalisticky opakují a v polovině písně již jen čekáte na nový motiv a nedočkáte se.

Dubová tvář

Další pomalejší kousek, u kterého jsem nedokázal najít pohanskou atmosféru, přesto mi hudební velmi sedí. Housle v pozadí, vybrnkávání na kytaru a akustická kytara v pozadí působí velmi pohodově. Když se v třetině písně přidají i bicí a elektrická kytara, pohodovou atmosféru to vůbec neruší a naopak dodává plnosti zvuku celé písně. Bohužel i zde se po nějaké chvíli sklouzává k monotematičnosti. A aby ne, celá skladba má více než 9 minut!

Súmrak

Melancholická výrazně klavírní melodie, která není tak temná, jak bych u poslední, tedy z pohledu kola roku Samhainové, písně očekával. Překvapivě krátká, přesto konzistentně ukončuje naše setkání se Zeleným.

Pokud zhodnotím celé album, musím říct, že se mi hodně líbil začátek. Silné a atmosférické motivy, s chytrým zapojováním nástrojů a rychlými songy. Zhruba v polovině však jakoby album ztrácelo dech a utápělo se v monotematičnosti, kterou si rád poslechnu u Philla Glasse, ale ne však u folk metalu. První skladby však skvěle dokázaly navodit pohanskou atmosféru a to je třeba ocenit. Hlavně toto je demo a Shevcza má jistě před sebou dlouhou cestu, takže mu věštím světlé zítřky. Určitě je třeba jeho práci pochválit a těšit se na další.

Album je možné si  ZDARMA stáhnout nebo poslechnout přímo stránce alba Příchod Zeleného. Poslechnout si jej můžete TAKÉ na YouTube na oficiálním kanálu Vyzj. Úvodní skladbu si poslechněte přímo zde na stránkách Stezek pohanství.

PS: Tomáš nedělá pouze zajímavou pohanskou hudbu, ale i úžasné pohanské weby. Za design Stezek pohanství vděčíme právě jemu, stejně jako Pohanské Otevřené Fórum, Česká Pohanská Společnost nebo budoucí web české pobočky Mezinárodní Pohanské Federace. Má mé doporučení a kvalitní weby za dobrou cenu můžete poptávat na jeho webu Vyzj-Art.


 
20.6.2013 | Kategorie: Hudba | Napsal: Cody | Komentářů: 0 | Štítky: , , ,