Čvc

Sebezasvěcení v současném pohanství a západní esoterické tradici – díl 4

Představované rituály nám poskytují dobrý příklad rozdílů mezi rituální praxí v pohanství a magii obecně. Adamovo zasvěcení ve své jednoduchosti, spontánnosti, naslouchání a rozmlouvání s Matkou Zemí, přírodou a jejími duchy jasně ukazuje celkovou povahu současných pohanství, zatímco Bedřichova iniciace ve své komplexnosti a důkladné přípravě ukazuje vysoce ceremoniální povahu magické praxe. Jak ale můžeme vidět, představované rituály, ač značně odlišné, jsou zároveň velmi podobné. Náboženský prožitek Adama i Bedřicha, dopad, který na ně tyto rituály měly, a následky těchto rituálů pro ně byly mnohdy téměř totožné.

Důvody, proč Adam a Bedřich tyto rituály vykonali a jejich intence byly taktéž prakticky identické. Byli hnáni nutkáním vyjádřit svou spiritualitu, zavázat se cestě, kterou si zvolili. Takové (veřejné) vyjádření je mnohdy od konvertitů vyžadováno náboženskou společností či skupinou, jejímiž členy se stali (viz např. Rambo & Farhadian 1999), ale v tomto případě nebylo formální vyjádření jejich závazku směřováno k nějaké společnosti či skupině, bylo namířeno směrem k nim samotným. To je zřejmé z následujících tvrzení: „[…] to má bejt individuální, právě aby to individuálně zabralo na toho člověka. Protože tu přísahu neděláš tý skupině, ale sám sobě, aby ses ty sám stal nositelem tý cesty.“ (Adam) a „[…] že by to chtělo udělat nějakou zásadní změnu, kdy si jako řekneš, že od teďka jako je to vážný a chceme to dělat po zbytek života.“ (Bedřich).

Nabízí se však otázka, proč byly tyto rituály pro Adama a Bedřicha tak důležité. Zdá se, že potřeba rekognice a legitimizace se objevuje i v případech, kdy iniciáti nevstupují do žádné konkrétní skupiny či společnosti, a že dosažení této rekognice a legitimizace skrze provedení sebezasvěcovacího rituálu má pro ně zcela totožnou hodnotu, jako být iniciován řekněme náboženským specialistou. Adam i Bedřich studovali a praktikovali své spirituality předtím, než tyto rituály provedli, nicméně Adam řekl, že před svým zasvěcením nebyl pohanem, stejně tak Bedřich vypověděl, že nebyl magikem. Důležitost těchto rituálů tkví v přijetí a legitimizaci nově nalezené identity těch, kteří tyto rituály provádí. Adam a Bedřich nepotřebovali být přijati skupinou lidí, nepotřebovali být uznáni jako pohané/magikové ostatními pohany a magiky. Potřebovali přijmout a rozpoznat sami sebe.

Citovaná literatura a zdroje:

Český statistický úřad (2012). Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Česká republika. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/950049F8F7/$Fil e/pvcr.pdf (11. 12. 2012).
Harvey, G. (2011). Contemporary Paganism: Religions of the Earth from druids and Witches to Heathens and Ecofeminists. New York: New York University Press.
Rambo, L., & Farhadian, C. (1999). “Converting: Stages of Religious Change”. In Christopher Lamb and M. Darrol Bryant (Eds.), Religious Conversion: Contemporary Practices and Controversies. London: Cassell Academic Press.