1

Čvc

Sebezasvěcení v současném pohanství a západní esoterické tradici – díl 2

Inciciace v pohanství

Photo Credit: alisonleighlilly via Compfight cc

Nyní se podívejme na rituály, které oba dva provedli.

Rituál č. 1 – Adam

 Příprava:

Provedení tohoto rituálu předcházelo, jak je již uvedeno výše, duchovní hledání a čtení knih; v jedné z nich Adam narazil na zmínku o odříkání přísahy na louce se svíčkou. Považoval to za „trochu povrchní, ale pěknou myšlenku“ a rozhodl se to udělat. Vzhledem k tomu, že v té době neměl kolem sebe nikoho se stejným duchovním smýšlením, a také se domníval, že „to není vhodný [provádět iniciaci ve skupině]. Když už člověk mluví s něčím tak intimním, jako jsou Bohové, Bůh, Tao, Matka Země, cokoliv, co člověk v daný víře prožívá, tak jsem si řekl, že to má bejt individuální, právě aby to individuálně zabralo na toho člověka. Protože tu přísahu neděláš tý skupině, ale sám sobě, aby ses ty sám stal nositelem tý cesty.“

Načasování rituálu bylo spontánní rozhodnutí. Jednu noc prý pocítil potřebu to udělat, jakési podvědomé volání „musíš to udělat, je to potřeba, je to další bod, aby ses mohl posunout dál; další brána.“ Tu noc tedy vyrazil na louku se svíčkou a učinil přísahu. Proto, aby „definoval tu sílu v sobě a aby se to [v něm] rozzářilo“.

 Rituál

Jak bylo zmíněno výše, forma rituálu byla poměrně jednoduchá. Nepoužíval žádné speciální nástroje, místo či čas, bylo to jednoduché odříkání přísahy na louce, se svíčkou v ruce.

Přísaha:

Zásadním momentem Adamova zasvěcení byla přísaha. Stejně jako místo a čas rituálu, byla i samotná přísaha nepřipravená a spontánní. Vzpomíná, že řekl něco jako toto: „Ahoj, dělám to poprvé, jsem v tom nováček. Ahoj, Matko Země, vím, že tu jsi, ctím tě a hluboce si tě vážím, vím, že lidi nebo zvířata, když s tebou nesouzní, většinou umírají [v tuto chvíli si představoval lidi žijící v civilizaci, ve městech, bez trávy a vzduchu, jak jedí shnilá jídla, a uvědomil si, že rychle přichází rakovina a různé další nemoci]. Fajn, já vím, že když člověk chce být zdravý, musí s tebou souznít. A já bych s tebou opravdu rád souzněl. Vím, že ačkoliv jsem se narodil na téhle planetě, nemůžu být jednoduše tvým synem, stejně jako když se člověk narodí do nějaké rodiny, nestává se automaticky jejím členem, ne dokud nepřijme její dogmata, její kvality, dokud nepřijme, že je krví té rodiny [v tuto chvíli si uvědomil, že musí přijmout tu spiritualitu a zákony té cesty a spirituality]. Matko Země, Bohové nade mnou [tvrdí, že v té době si myslel, že bohové jsou příliš daleko, příliš vysoko a příliš zaměstnaní svými velkými problémy s ovládáním světa atd. Měl rád přírodu, tak se cítil blíž k přírodním duchům]. „Matko Země“, přírodní duchové okolo mne, bohové a duchové lesů a luk, kteří nás obklopují, buďte mými svědky, Luno, má ochránkyně, chtěl bych se zapřísahat, chtěl bych být pohanem a chtěl bych souznít se Zemí a cítit to souznění.“ (upraveno a zkráceno).

Bezprostřední pocity:

Ihned po odříkání přísahy cítil, jako by Matka Země v jeho hlavě říkala: „Vítej, vítej v téhle cestě“, ale také „můžeš být mým synem, ale trochu si tě změním“. V té chvíli pochopil, že když přijme nějakou cestu, ta cesta si ho změní, upraví.

Následky:

Přibližně měsíc po provedení tohoto zasvěcení Adam dospěl k náhlému uvědomění, že pohanství se do něj „vsáklo“. Že už není člověkem studujícím či propagujícím pohanství, ale že je pohanem. Že on je ten, kdo to pohanství „vyzařuje“. Že to je on, je to část jeho duše a už to nejde změnit. Řekl, že si myslí, že „už je příliš narušený na to, aby se od toho dokázal odpoutat“.

Pokračování příště.

Stezky Pohanství (Počet článků 13)


 
1.7.2013 | Kategorie: Osobnosti, Pohanská praxe, Pohanství, Pohanství v médiích, Rozhovory | Napsal: Stezky Pohanství | Komentářů: 0 | Štítky: , , ,