Říj
Za českými menhiry I.: Klobuky, Hřivčice a Slavětín
Wikipedie praví, že slovo menhir pochází z bretonského „men“ – kámen a „hir“ – dlouhý. Z tohoto etymologického rozboru dostaneme celkem jasnou představu o tom, co to menhir vlastně je. Víme, že se jedná o mohutné (ve většině případů) kamenné bloky svisle zasazené do země – neznámo kdy a neznámo kým. Archeologickými metodami není možné určit jejich stáří, a tudíž ani nevíme, k jaké kultuře je přiřadit, a jejich význam dosud nebyl rozluštěn. Teorií je několik – kameny mohly označovat místa s anomáliemi magnetického pole, mohly sloužit jako meze, milníky nebo třeba připomínat tragickou událost či stát na místě hrobu. Některé z těchto teorií však narušuje fakt, že kameny nejsou opracované ani označené, což naopak podporuje názor, že je nevztyčili lidé.
A proč se o menhiry vůbec zajímat z pohanského hlediska? Nevíme sice, za které konkrétní kultury byly vztyčeny, avšak je více než pravděpodobné, že jejich poloha souvisí s keltským astronomickým kalendářem. Na českém území se vzorce kamenů s kalendářem shodují, ačkoli některé chybí – je možné, že v minulosti jich u nás stálo mnohem víc. O tomto tématu se dále rozepisuje Daniel Dočekal na stránkách pooh.cz, z jehož článků v tom následujícím také čerpám. Na druhou stranu, Vladimír Procházka v dokumentu (jinak neoznačeném a bez zdrojů) na stránkách obce Klobuky tvrdí, že spojování menhirů s Kelty je pouhá romantická představa amatérských badatelů a připisuje jejich vztyčování neznámé kultuře, která obývala naše území ve 3. stol. před naším letopočtem.
Štítky: menhiry
Zář
Lugnasadh v Nasavrcích – svátek nebo festival?
Lughnasad (Lugnasad, Lunasad) je v cyklu keltského roku jedním ze čtyř nejdůležitějších svátků. Slaví se vprostřed léta, v předvečer 1. srpna, a jeho hlavními znaky jsou slunce, oheň a z toho plynoucí počátek žní. Už z etymologie názvu je patrné, že je zasvěcen bohu Lugovi – patronu slunce a světla. Ten podle legendy ustanovil svátek Lughnasad pro svou nevlastní matku Tailtiu, která zemřela vyčerpáním při zúrodňování irských polí.
Podle některých pramenů trvaly oslavy Lughnasadu v keltském Irsku až 28 dní a jejich součástí byl kromě obětování býka i velký trh, koňské dostihy nebo náboženské obřady. V Nasavrkách v Pardubickém kraji se bohužel tak dlouho neslavilo, letošní – již sedmý – ročník Lughnasadu trval pouhé dva dny. To, ani absence koňských dostihů či obětování dobytka, však nezabránilo tomu, aby si člověk dokázal užít letní svátek v patřičně pohanském stylu.
Zář
Keltové na Šumavě: Slunečná a Obří hrad
Obří hrad. Nejvýše položené keltské (či snad předkeltské) oppidum na českém území.
Je všeobecně známo, že Keltové na našem území zakládali opevněná hradiště – oppida. V Čechách se jich zachovalo celkem šest. Jedno z nich – Třísov v okrese Český Krumlov – nám dokazuje, že Keltové obývali i předhůří Šumavy. Jejich osídlení zde bývá spojováno se získáváním zlata ze zlatonosných vodních toků, to však není dokázáno. Co je však téměř jisté, je, že Keltové věděli o hradišti (ne oppidu) Obří hrad.