Pohanství

Thórovy nové šaty

Myslím, že každý z Vás zná tento příběh. Příběh o tom, kterak mocný Thór ztratí své kouzelné kladivo a jen pomoci ženských šatů a Lokiho lsti ho dostane zpět. A vsadím se, že většina z Vás alespoň jednou během čtení tohoto příběhu kroutila nevěřícně hlavou a říkala si „takhle to přeci nemohlo být“. Tento rok sem měl při oslavě slunovratu velké štěstí, protože se Loki rozhodl prozradit mi, jak to tehdy doopravdy bylo. A tento příběh je pravda, čistá pravda a nic než pravda. Jinak to ani být nemůže, protože Darken se nikdy nemýlí a Loki nikdy nelže.

Číst více

Jablko od bohů

Malý a pro někoho možná nezajímavý příběh, který se mi stal ve Frankfurtu nad Mohanem, kde sem byl s přáteli oslavit letní slunovrat. Pro mě to byl ale jednak velmi důležitý moment k zamyšlení a jednak krásný příklad, kterak se mohou mýtické motivy projevit i v dnešním čistě uspěchaném světě.

Rozloučil sem se postupně se všemi svými pohanskými přáteli z Frankfurtu a stál sem na peróně západního nádraží a čekal na S-Bahn (něco jako vlak který projíždí městem. Chvíli na úrovni země, chvíli nad zemí a chvíli zase pod ní), který mě vezme na Hlavní nádraží, odkud pak vyrazím za další dvě hodiny domů. Vyjma drobné staré paní sem na nástupišti byl sám. Přemýšlel sem, proč se mi vlastně tohle město tak líbí a jestli to nemůže být jen nějaký sebeklam. (Nakonec, moc času sem zde zatím nestrávil, netrápí mě zde práce ani jiné povinnosti atd.) Nakonec, každé místo může být jen tak dobré, jací jsou lidé kteří tam žijí. Číst více

Tryzna za Nárviho

Upozornění: Většina informací v tomto článku vychází primárně ze sdílené gnóze různých lidí a nikoli z mytologických pramenů.

Asi každý, kdo se jen letmo seznámil se severskou mytologií, ví, že bůh Loki měl s obryní Angerbodou tři nechvalně proslulé potomky. Hel, bohyni zásvětní říše, Fenriho, největšího z vlků Jotunheimu a Jormungandra, hada, který, ležíce na dně oceánu, obepíná celý svět. Tito Lokiho potomci jsou klíčovými postavami severské kosmologie a jen těžko je opomenout, ať už se hlásíme k jakémukoli proudu severské tradice. Hel ve svém podsvětí drží Baldra (jehož smrt je přisuzována Lokimu) a Fenrir a Jormungandr mají při Ragnaroku zabít Ódina a Thora. Někdo tyto tři potomky Lokiho uctívá jako základ Rokkr panteonu, jiný v nich může vidět ztělesnění zla.

Číst více

Rozhovor s Ravenem Kalderou

Raven Kaldera

Po programu Ravena Kaldery organizovaný Dávným obyčejem jsem si říkal, že se o něm v Čechách zas až tolik neví a že napíšu článek. Ale moc mi to nešlo. Když jsme se o tom bavili s Darkenem, který za pozváním Ravena Kaldery do České republiky primárně stál, dohodli jsme se, že to vyzkouší on. Nakonec, díky dobrým vztahům Darkena s Ravenem to nebyl článek, ale unikátní rozhovor, který Darken přeložil do češtiny, a nyní máme možnost vám ho poskytnout jako první. Chtěl bych tímto velmi poděkovat Darkenovi za jeho práci a vám, čtenářům, popřát příjemné čtení.

Za Stezky pohanství, Cody

Pro začátek, můžeš se čtenářům představit vlastními slovy?

Jsem šamanem severské tradice, která zanikla a byla znovu oživena. Pracuji s se starými bohy severní Evropy a s duchy v mém okololí. Jsem knězem neopohanské církve “First Kingdom Church of Asphodel”. Dále jsem aktivistou v oblastech intersexuality, transgender a polyamorie. Žiji se dvěma partnery a několika přáteli na vlastní farmě v lesích. Jsem autorem knih, článků a příběhů, jejichž seznam je příliš dlouhý na to, abych je zde vypisoval. Nejvýznamnější je asi má série o severském šamanismu, dále jsou to další knihy o pohanství, gender tématice, cestě utrpení[1] a alternativních vztazích. Pokud vás mé práce nějaké z témat mých prací zaujalo, na stránkách www.ravenkaldera.org o nich najdete více informací.

Zmínil jsi mnoho kontroverzních témat a jsi znám svou neobvyklou otevřeností. Můžeš se rozepsat o tom, jak si objevil svou transgender identitu a jak ovlivnila tvou spirituální cestu?

Jsem intersexuál s diagnózou které se říká secondary congenital adrenal hyperplasia. To znamená, že můj hormonální systém není jednoznačně mužský nebo ženský. Byl sem, stejně jako většina intersexuálů, vychován jako dívka. Když mi bylo deset let, narazil jsem v knížce o řecké mytologii na slovo hermafrodit. O dva roky později se u mě začali vyvíjet jak mužské, tak ženské druhotné sexuální orgány zároveň. Byl to mýtus, který mě dostihl.

Vzali mě k doktorovi a ten mi předepsal ženské hormony, aby zabránil další maskulinizaci. Tato léčba mi způsobovala bolesti a deprese. Se svým hormonálním systémem jsem bojoval dalších patnáct let, dokud sem neobdržel zprávu od své Bohyně. Řekla mi, že tento boj musím vzdát a stát se tím, čím doopravdy jsem. Podvědomě jsem opravdu věděl, kým jsem. Ani muž a ani žena, ale mnohem více přeci jen muž. V těch časech ještě doktoři odmítali intersexuálům změnu pohlaví, hlavně aby nevyděsili rodiče intersexuálních dětí. I tak ale mnoho z nás později změnilo pohlaví, nezávisle na tom, jak jsme byli vychování. Našel jsem si tedy jiného doktora, lhal jsem mu a řekl, že jsem jen “obyčejný” transsexuál a dostal jsem svůj testosteron. Mé zdraví se prudce zlepšilo a mé tělo se začalo rychle měnit, až jsem pro ostatní vypadal jako muž. Přesto sem si ale ponechal své hermafroditní pohlavní orgány, protože ve skutečnosti jsem ten, kdo je mezi mužem a ženou. Posvátné třetí pohlaví.

Číst více